Já jsem sociálně vyloučený, kdo je víc

“Nemat robotu a mat love to by chceli mnohi” zpíva Rytmus v songu Moja štvrť. Možná by se měl podívat do Brna. Tam se to stává díky neomarxistickým sociálním inženýrům realitou - rozdávají byty a miliony tzv. sociálně vyloučeným.

Co je lepší, chodit do práce, vydělávat, nebýt trestaný, nebrat drogy nebo nikdy nepracovat, žít z dávek, dlužit na nájemném, mít kriminální minulost či problémy se závislostmi?

Zdánlivě jednoduchá otázka, při které by většina lidí volila první možnost. Co se však stane, pokud se k moci na místní úrovni dostanou marxisté, kteří mají potřebu řídit životy všem lidem, jak se to stalo v Brně v případě hnutí Žít Brno?

Tito sociální inženýři nesnášejí lidi, kteří se o sebe umí postarat sami, protože takoví lidé je nepotřebují a nevolí je. A tak se rozhodli udělat novou elitu z tzv. sociálně vyloučených. Podle jejich terminologie tam patří například - osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách a v jejich okolí; děti, žáci a mládež ohrožení školním neúspěchem a jejich rodiče; národnostní menšiny a cizinci; etnické menšiny (zejména Romové); osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách či osoby opouštějící ústavní zařízení, náhradní rodinnou péči nebo zařízení výkonu trestu a pachatelé trestných činů, oběti a osoby z jejich bezprostředního okolí.

Lidem, kteří by v normálně fungující společnosti žili tak, jak si zaslouží, rozdávají zadarmo městské byty a stamiliony korun na programy určené na jejich podporu. Až 800 milionů korun jde na jejich bydlení, kulturní aktivity, platí se kroužky jejich dětem či dokonce se z veřejných peněz podporují kriminálníci, kteří se vrací z vězení a jejich rodiny.

Šílené neomarxistické sny v praxi

Vše je popsáno v dokumentu Strategický plán sociálního začleňování pro roky 2016 až 2019, který vypracovalo Žít Brno a schválilo na jaře Brněnské zastupitelstvo, tedy zejména koalice ANO, Žít Brno, KDU-ČSL a Strana zelených. Dokument má 183 stran a jeho přečtení vyžaduje nejen trpělivost, ale také pevné nervy. Viz http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OSP/dokumenty/SPSZ_mesta_Brna_2016-2019_final.pdf

Nevěřím, že všichni zastupitelé vůbec věděli, co schvalují, neboť jde o věci, které v praxi znamenají hrozbu pro zdravý vývoj společnosti. Bohužel nyní však vrchní ideolog Žít Brno Martin Freund již začal své šílené plány uskutečňovat.Jako první přišla na řadu oblast bydlení.

Prvních padesát rodin neplatičů již dostalo přednostně obecní byt. A to i v lukrativních lokalitách, například na ulici Černopolní (pro ty, kdo neznají Brno, je to ulice, na které je světoznámá vila Tugendhat).Tito lidé přitom dluží desítky tisíc korun na nájemném.

V Brně přitom bylo k 30.6. letošního roku celkem 6 643 žadatelů o byt. Přitom podmínkou pro to, aby se vůbec o byt mohli ucházet, je právě jejich bezdlužnost vůči městu. To se nedá nezvat jinak než dvojí metr. Paradoxní je to hlavně v souvislosti s tím, že jedním z nejoblíbenějších socialistických zaklínadel jsou “rovné příležitosti”. Jak vidno, rovné jak pro koho.

Nové byty nejen pro neplatiče, ale i pro závislé

Neomarxistům nestačí jen rozdat byty a platit za nepřizpůsobivé lidi nájem. V jejich plánech se počítá například s “nákupem bytů pro účely sociálního bydlení osob ohrožených závislostmi -15 bytů za 33 milionů korun”. Čili ještě lepší než jen mít dluhy je navíc fetovat - pak dostanete k dispozici nový byt v hodnotě dva miliony korun.

K přidělování bytů patří i dohled nad novými nájemníky. Ten přijde daňové poplatníky taky draho. Lidem, kteří budou zjišťovat, jak se závislým v nových bytech líbí, připadne 11 a půl milionů korun. Takto je to napsáno v projektu - “realizace a vyhodnocení projektu sociálního bydlení pro osoby ohrožené závislostmi 15 domácností/ 25 osob 11.584.000 Kč”.

Podpora trestanců a další perličky

Desítky milionů nejdou jen na bydlení. Z veřejných peněz se mají podporovat kriminálníci čili slovy sociálních inženýrů “integrační aktivity pro osoby vykonávající alternativní typ trestu, osoby po návratu z výkonu trestu nebo osoby žijící rizikovým způsobem života”. Pro 470 takových lidí je vyčleněno 10 milionů korun.

Další peníze jdou na aktivity dětí z tzv. sociálně vyloučených rodin. Na projekt “Začlenění co nejvyššího počtu dětí do předškolního vzdělávání ve věku od 3 let”, který zahrnuje například i “práce s rodinami: vzdělávání rodiny, posilování rodičovských kompetencí, motivace rodiny ke vzdělávání” je určeno  7,1 milionů Kč a cílem je takto začlenit 36 dětí a žáků. Čili přeloženo - začlenění jednoho (většinou Romského) dítěte bude stát 200 tisíc korun, za které budou jeho rodiče motivováni, aby se s ním doma učili.

Další oblasti Strategického plánu sociálního začleňování pro roky 2016 až 2019 zahrnují podporu zaměstnanosti těchto skupin obyvatel, jejich kulturní vyžití či boj proti jejich negativnímu vnímání majoritní společností.
Vše rozeberu později v samostatných článcích.

Desítky milionů pro IQ Roma servis

Neomarxisté a na ne navázané neziskovky svou práci nedělají jen tak z dobré vůle. Jsou za to královsky odměňováni. Například „Pilotní testování rychlého zabydlení “ tedy výše zmíněného rozdání městských bytů neplatičům zahrnuje i položku “Předprojektová příprava, konzultační, poradenské a právní služby” ve výši 22, 568 milionů korun.

Z této částky 39,61 % dostane statutární město Brno, 31,67 % Ostravská univerzita a 28,72 % IQ Roma servis. Tato organizace je partnerem celého projektu ve výši zhruba 800 milionů korun a bude z něj čerpat desítky milionů korun.

Podporovat nepřizpůsobivé nebo nadané?

Podle mého názoru šílený sociální experiment v Brně nastoluje otázku vývoje celé společnosti.

Chceme raději podporovat stovkami milionů korun rozrůstání komunity těžce přizpůsobivých lidí, kteří si po generace nedokázali osvojit základní návyky života v majoritní společnosti? Chceme je učit starat se o sebe nebo jim dáme vše zdarma?

Nebo raději za stejnou dostupnou částku podpořit nadané děti a jejich rodiny, například takovým nastavením podmínek, aby i pracující lidé byli motivováni mít více dětí.

Z jakého jediného důvodu nemá na porodné nárok každá žena, ale jen ženy, které jsou takzvaně sociálně slabé apod.?

Chudí lidé a lidé, kteří se vlastním přičiněním dostali na okraji společnosti vždy existovali a existovat budou. Stejně tak existují lidé, kteří jim pomáhají. Nemám nic proti dobrodincům, kteří věnují peníze potřebným. Vše by však mělo být na dobrovolné bázi. Neziskové organizace by si měly získat peníze od dárců a svými aktivitami.

Kupovat byty pro závislé či financovat rodiny trestanců z veřejných zdrojů, tedy z daní všech lidí, není už jen socialismus, ani dokonce neomarxismus. To je bolševický přístup ke správě veřejných zdrojů.